Blog

Dřevo je materiál, který lidstvo provází od samotných počátků civilizace. Sloužilo k výrobě nástrojů, k bydlení, k topení i k umění. A přestože máme dnes k dispozici beton, plasty nebo kovy, právě dřevo se znovu dostává do centra pozornosti – a to nejen díky svému přírodnímu původu, ale i díky jedinečným vlastnostem, které z něj dělají materiál budoucnosti.

Co je vlastně dřevo?

Dřevo je organický kompozitní materiál, který tvoří buňky rostlin. Jedná se o spletitou strukturu rostlinných vláken, které časem dřevnatí. Hlavní složky jsou celulóza, hemicelulózy a lignin. Celulózová vlákna jsou dlouhá a pevná – dodávají dřevu jeho tahové vlastnosti; pevnost v tahu. Lignin naopak dřevu dodává jeho tlakové vlastnosti; pevnost v tlaku. Lignin a celulóza jsou propojeny pomocí hemicelulóz a tvoří tzv. dřevní substanci. Právě díky této kombinaci získává dřevo unikátní vlastnosti: je pevné, pružné a zároveň lehké.

Další zajímavostí je jeho schopnost „pracovat“ podle okolních podmínek. Dřevo nasává a uvolňuje vlhkost, reaguje na teplotu i prostředí. Dřevo neustále hledá svou vlhkostní rovnováhu; rovnovážnou vlhkost dřeva. To je vlastnost, která sice klade nároky na jeho zpracování, ale zároveň ukazuje, že jde o „živý“ materiál s charakterem. Hygroskopicita neboli navlhavost je obecně vlastnost, které spojuje všechny živočišné a rostlinné materiály a tím nám ukazuje naše propojení s vodou. Tyto vlastnosti se dají ovšem modifikovat pomocí různých impregnačních látek.

Dřevo v historii

Sílu dřeva dokazuje i historie. Některé z nejstarších dochovaných dřevěných staveb na světě jsou staré více než tisíc let. Například chrám Hórjú-dži v Japonsku, postavený kolem roku 607, stojí dodnes a patří mezi nejstarší dřevěné budovy na světě. Také ve Skandinávii se dochovaly středověké stavkirke – dřevěné kostely, které odolaly staletím drsného počasí. Tyto příklady dokazují, že při správné volbě dřeva a péči o něj může mít dřevěná stavba či výrobek nečekaně dlouhou životnost.

Proč je dřevo materiálem budoucnosti?

Dřevo je obnovitelný zdroj. Stromy rostou přirozeně a pokud se lesy správně obhospodařují, nikdy se nevyčerpají. Při zpracování se spotřebuje méně energie než u betonu nebo kovu a uhlíková stopa je nesrovnatelně nižší. Navíc strom během svého života váže oxid uhličitý – a tak každý výrobek ze dřeva funguje jako malý „zásobník uhlíku“.

Výhodou je i možnost oprav a recyklace. Dřevo lze přebrousit, přetvořit, nebo využít jako palivo či kompost. Nezůstává z něj prakticky žádný odpad – na rozdíl od plastů či směsných stavebních materiálů.

Hygiena a funkčnost

Zajímavé je, že dřevo může být hygieničtější než plast. Studie z Wisconsinské univerzity (Cliver & Ak, 1994) ukázala, že bakterie na povrchu dřeva dlouho nepřežívají. Buňky dřeva je totiž nasají do své struktury, kde rychle odumírají dehydratací. Plastová prkénka naopak umožňují bakteriím přežívat a množit se i po umytí.

Právě proto se dřevěné prkénko stává nejen tradičním, ale i moderním a bezpečným nástrojem do kuchyně.

Spojení tradice a moderní doby

Dnes máme možnost spojit tradiční zpracování s moderními technologiemi. Precizní sušení snižuje riziko praskání, povrchové oleje a vosky zvyšují odolnost vůči vlhkosti i opotřebení. Díky tomu může být dřevo praktické, dlouhověké a zároveň udržitelné.

Závěr

Dřevo je víc než jen „materiál ze stromu“. Je to přírodní kompozit, který funguje na podobném principu jako moderní železobeton, ale s výhodou obnovitelnosti, opravitelnosti a krásy, kterou nelze napodobit. Už tisíce let dokazuje svou hodnotu – a právě proto je na čase vnímat ho i jako materiál budoucnosti.